Strona wykorzystuje pliki cookies, jeśli wyrażasz zgodę na używanie cookies, zostaną one zapisane w pamięci twojej przeglądarki. W przypadku nie wyrażenia zgody nie jesteśmy w stanie zagwarantować pełnej funkcjonalności strony!

Dějiny okresu

Flaga czeskaDějiny a vznik zhořeleckého okresu jsou nerozlučně spjaty s utvářením státní polské západní hranice. Její vymezení bylo  stanoveno na setkání představitelů tří mocností na Jaltské konferenci 4. února 1945 na Krymu. Dříve než však došlo k samotnému setkání „Velké Trojky”, byla otázka, kudy bude vést západní hranice, deklarována v Červencovém manifestu, vydaném Polským výborem národního osvobození. Byl požadován obšírný přístup k moři a posunutí západní linie k Odře. Západní mocnosti se však stavěly proti tomu, aby bylo Polsku přiznáno příliš velké území na západě na úkor Německa. Klonily se k řešení, aby  polská hranice zůstala na Kladské Nise a ne na Lužické Nise.

Na jaře roku 1945,  ještě před definitivním ukončením válečných operací, byla zahájena osídlovací akce na nově získaných územích. Důležitou roli tehdy sehrála armáda, která se osidlovací akce po ukončení válečných operací a kapitulaci Německa dne 8. května 1945 ujala. Byla  zahájena hospodářská, školská a administrativní činnost. Za tímto účelem došlo ke zřízení dvanácti pohraničních okresů, v rámci nich i okresu zhořeleckého.

K úpravě západní hranice v její dnešní podobě došlo na Postupimské konferenci dne 2. srpna 1945. V postupimských dohodách, v kapitole týkající se Polska, bylo stanoveno, že: „Představitelé tří mocností se shodují, že dříve než dojde k definitivnímu vymezení západní hranice Polska, má se někdejší německé území na východ od linie, táhnoucí se od Baltského moře přímo na západ od Svinoústí a odtud podél řeky Odry až k místu, kde se vlévá západní Nisa, a podél západní Nisy k československé hranici, nacházet pod správou polského státu, a z tohoto důvodu  nemá být považováno za část sovětské okupační sféry Německa.“

Období let 1945-1950 bylo ve zhořeleckém okresu obdobím, ve kterém ještě nebyly striktně používány místní názvy. V prvních dnech po zakončení druhé světové války se bylo možné setkat  s názvem Zgorzelice. Dnešní název Zhořelec (Zgorzelec) byl uznán Komisí pro uznávání názvů obcí a fyziografických objektů, která působila pod vedením ministerského předsedy. Veřejně bylo možné začít používat název Zhořelec na základě usnesení Ministra veřejné správy a Ministra nově získaného území ze dne  15. března 1947. Je nutné zmínit, že současný název Zhořelec vystupoval již od roku 1946, kdy Ministerská rada  rozhodla ustanovením ze dne 20. května 1946  v záležitosti administrativního uspořádání nově získaného území v paragrafu 2, že: „ Vratislavské vojvodství zahrnuje okresy: (…) zhořelecký.” Po osvobození byla zachována základní koncepce územního rozčlenění státu z dvacetiletého meziválečného období. Dělo se tak v důsledku přijetí Březnové ústavy, podle níž byl stát členěn na vojvodství, okresy a obce.

Ustanovením Ministerské rady ze dne 29. května 1946 (Sb.Zák. č. 28, vyhl.177 z roku 1946) v záležitosti prozatímního administrativního rozčlenění nově získaného území v paragrafu 2 bylo rozhodnuto, že: „Vratislavské vojvodství zahrnuje okresy (...) zhořelecký”. Od tohoto dne začal formálně na administrativní mapě státu existovat zhořelecký okres. Ze samosprávního hlediska byl okres rozdělen na dvě městské obce: Zgorzelice Moys, Rychwald (Bogatynia) a sedm venkovských obcí : Zgorzelec/ Podlasie, Rychwald (Bogatynia), Długojew (Dłużyna), Kaławsk (Węgliniec), Królewszczyzna (Działoszyn), Pinsk (Pieńsk), Ruszów.

Zhořelecký okres v dnešní samosprávní podobě působí od 1. ledna 1999. Čl. 164 zák.2 Ústavy Polské republiky ustanovuje, že : jiné jednotky regionální samosprávy nebo místní a regionální samosprávy jsou zřizovány zákonen. Zákonem ze dne 5. června 1998 o okresní samosprávě zákonodárce ustanovil okresy jako jednotky základního územního členění. Současně byla Ministerská rada zplnomocněna ke zřizování okresů. Ministerská rada, jež realizovala ústavní zápis o možnosti zřízení jiných samosprávních územních jednotek, rozhodla o zřízení zhořeleckého okresu usnesením ze dne 7. srpna 1998 v záležitosti zřízení okresů (Sb.Zák. č. 103, vyhl. 652). V příloze k usnesení, část I. Dolnoslezské vojvodství vyhl. 25 je zapsáno, že: „Zhořelecký okres se správním sídlem ve Zhořelci zahrnuje: 1. města: Zawidów a Zgorzelec, 2. obce: Bogatynia, Pieńsk, Sulików, Węgliniec, Zgorzelec”.

 
Więcej w tej kategorii: « Gesichte des Landkreis Zgorzelec
Klaster Energii

logo final2